CITACE |
---|
Překroucená tvrzení předvolebního pamfletu aneb miliony “osobních” dopisů od Andreje Babiše (Milion chvilek, 6/2021)
Česká reakce na ruský vojenský útok na českém území (Evropské hodnoty, 4/2021)
- POZITIVNÍ VÝSLEDEK : DOSÁHLI JSME DIPLOMATICKÉ PARITY
Česká republika měla s Ruskou federací dlouhodobě nevyvážené diplomatické vztahy, nepoměr zhruba 140:60. Nyní dosáhneme na poměr zhruba 40:40, to je velmi dobrý výsledek. - POZITIVNÍ VÝSLEDEK : OCHROMILI JSME DIPLOMATICKÉ REZIDENTURY SVR A GRU
Celkově ve dvou vlnách odjede z Česka 80 Rusů s diplomatickou imunitou (18 + 62), velká část jsou identifikovaní zpravodajci GRU a SVR. To je vysoké číslo a nejrozsáhleší omezení ruského vlivu na našem území od odsunu sovětských vojsk před třiceti lety. - POZITIVNÍ VÝSLEDEK: POSTAVILI SE ZA NÁS SPOJENCI, SLOVÁCI HNED VYHOSTILI TŘI RUSKÉ ZPRAVODAJCE
Postavila se za nás celá EU i NATO, uznali věrohodnost důkazů českého státu, že za vojenským útokem na našem území stálo Rusko. Slovensko dokonce jako znak solidarity s námi vyhostilo tři ruské zpravodajce, což je naprosto skvělý krok našich nejbližších spojenců. - POZITIVNÍ VÝSLEDEK: JDE O DLOUHODOBÉ SNÍŽENÍ RUSKÉ DIPLOMATICKÉ A ZPRAVODAJSKÉ PŘÍTOMNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE
Naše diplomacie aktivovala článek 11 Vídeňské úmluvy, což znamená, že nastaví horní limit na počet diplomatického personálu, de facto se sníží tabulkové počty míst. Je to jiné než vyhoštění konkrétní osoby, za kterou přijede někdo jiný. To je velmi dobře, protože se Kremlu těžko bude obnovovat obrovský nepoměr, který jsme tu roky měli. - NEGATIVNÍ VÝSLEDEK: RUSKO NEBYLO REÁLNĚ POTRESTÁNO ZA VOJENSKÝ ÚTOK NA ČESKÉM ÚZEMÍ
Když se podíváme na dosavadní výsledek této kauzy, tak zatím jsme dosáhli jen srovnání vzájemného počtu lidí s diplomatickým pasem. Jenomže Rusko je agresor, který nám odpálil muniční sklad a zavraždil dva občany. To je sakra málo. Snad se to v dalších týdnech změní, protože zatím Rusko za tento vojenský útok na našem území fakticky potrestáno nebylo. - NEGATIVNÍ VÝSLEDEK: FSB ZŮSTÁVÁ, RUSKO SI MŮŽE VYBRAT, KTERÉ ZPRAVODAJCE U NÁS NECHÁ
Česká diplomacie dala Rusku pět týdnů na odjezd 62 osob s diplomatickým pasem, aby se počty dorovnaly. Našich 20 diplomatů v Moskvě mělo na odjezd jen 24 hodin. Jelikož nejde o přímé vyhošťování, ale jen zastropování počtu osob, tak si Kreml může během dlouhých pěti týdnů vybrat, které diplomaty a zpravodajce nám tu nechá. Z výročních zpráv BIS víme, že u nás působí ruská kontrarozvědka FSB, jejíž lidé vyhoštěni nebyli. To je od nás velmi vstřícné gesto vůči agresorovi, který zatím neprojevil vůbec žádnou dobrou vůli. - NEGATIVNÍ VÝSLEDEK: VLÁDA ROSATOM PODRŽELA, FAKTICKY HO NEVYLOUČILA A NEZAHÁJILA TENDR BEZ NĚJ
Mnozí si myslí, že vláda vyloučila Rosatom z tendru na Dukovany. Není to pravda. V pondělním usnesení vlády je rozhodnutí, že se pouze Rosatom nepřizve do "bezpečnostního dotazníku", který je naprosto nezávazný a není součástí tendru. Místo, aby vláda nyní zahájila tendr se třemi silnými demokratickými uchazeči bez Ruska, tak zachránila Rusku situaci. Nevyhlásila tendr, vymyšleným dotazníkem získala půl roku, takže další vláda pod Zemanovým vlivem může na podzim přidat Dukovany Moskvě. Nic tomu nebrání, protože současná vláda ruskou účast fakticky ubránila. Více to vysvětlujeme v komentáři níže.
HODNOCENÍ: V oblasti rozbití části rezidentur ruských zpravodajců na našem území jsme uspěli. V celkovém pohledu ne.
Jediným reálným trestem pro Rusko za provedený vojenský útok na našem území je srovnání počtů diplomatického zastoupení. To není žádný trest za tak závažný zločin. Má naše dosavadní odpověď odstrašující efekt? Tak aby si Rusko příště řeklo - ten útok už raději neuděláme, minule nás za to důrazně potrestali? To zatím rozhodně ne. Ale je brzo. Hraje se totiž nejen o nás. Rusko provedlo vojenský útok na území členského státu NATO - a sleduje jak tvrdou obrannou reakci vyvolá. Zatím je to velmi slabé, což je špatná zpráva pro celé NATO. Proto rozhodnou následující týdny.
VYČKEJME: Britská odpověď na ruský chemický útok v Salisbury v roce 2018 trvala dva až tři týdny, než došlo k důrazné reakci spojenců (153 vyhoštěných ruských zpravodajců z řady zemí, zavřený ruský špionážní konzulát v Seattlu). Uplynul teprve týden, je tedy brzo na celkové hodnocení. Další týden až dva ukáží, zda nakonec Rusko za jeho agresivitu skutečně potrestáme a Kreml si to příště rozmyslí.
...Čím více se bude stupňovat americko-čínské soupeření, tím intenzivnější signály budou Moskvě vysílány jak z Pekingu, tak z Washingtonu. S každou změnou americké administrativy se objeví nová příležitost na přehodnocení dosavadních vztahů. Čím déle bude Putin u moci, tím nižší cenu budou zájemci o ruské „přátelství“ platit, a v mezinárodních vztazích zatím vždy platilo, že to je jen otázka času.
Díky Vrběticím jsme se ocitli na ruském seznamu „nepřátelských států“, kterému vévodí USA. Nezbývá než doufat, že na něm vydržíme tak dlouho, abychom se nestali případnou položkou v obchodu. Sami pro to nemůžeme učinit nic víc než to, že budeme transparentním a spolehlivým spojencem v NATO a pevnou součástí EU. A zatím si vedeme jen velmi průměrně.
Volič se nebude rozhodovat jen po ose Babiš/AntiBabiš, bude také chtít vědět, co mu opozice připraví na další čtyři roky jeho života. V programech by měly strany proto ukázat, kam by chtěly zemi vést. Na co se použijí gigantické peníze zFondu obnovy EU, jak se postavit ke klimatické krizi. Jak řešit bytovou krizi, zda stavět byty pro mladé, zda podpoří družstevní bydlení, zda konečně skončí excesy kolem exekucí, jak pohnou s digitalizací státní správy, jak podpoří zaměstnanost. Po chaotických vládách Andreje Babiše předložit návod na zlepšení. Je tu ovšem malé úskalí: po rozhazovačnosti této vlády bude asi každá následující muset šetřit, škrtat a asi i zvyšovat daně. Říci toto před volbami bude hořká pilulka.
Zbabraný státní terorismus, Zeman zrádce a dva zavraždění Češi (Přítomnost, 4/2021)
Putinovi agenti s povolením zabíjet to zbabrali a zabili dva naše spoluobčany, a naši tajní to našim politikům řekli a patrně dali lhůtu. Příslušníci našich „intelligence services“ jsou inteligentní a nenechají si donekonečna nadávat od zavilého ochlasty do čučkařů. Po uplynutí lhůty by nechali svou zprávu uniknout do médií, která ještě stále neovládají oligarchové s vládou. Veřejnost by se mohla obrátit proti vládě, která kryje vraždy vlastních občanů nepřátelskou mocí. Babiš musel jednat – volby jsou za rohem a nejen jeho podnikání na Západě by bylo v ohrožení. Naši oligarchové jsou pro ruské loutkovodiče Putina malé ryby, vědí to a Rusy tu nechtějí – požrali by je.
Prezident se vyjádří za týden, podle Ovčáčka. Dělají se vtipy, že se ozve z Kremlu, protože je mezi vyhoštěnými 18 agenty Ruska.
Zeman už nemá co ztratit. Nebo ano? Čím můžou hrozit jemu i jeho partě jejich loutkovodiči?
Z vlastní zkušenosti vím, že žít v sousedství hrdých prokremelských Rusů v Praze nepřináší této zemi žádný užitek – ztráty převyšují zisk. Tito lidé tady šíří barbarství, před nímž sem sami odešli za lepším. Pokud jich přibude, a už teď jejich tu moc (nejvíc po Slovácích), naši zemi to finančně i kulturně poníží – na jejich úroveň.
Je na místě se ptát všech Rusů z Putinovy páté kolony u nás, jestli respektují suverenitu našeho státu, a podle odpovědi a chování u nás je začít vyhošťovat. Je to věc naší sebezáchovy.
Přirozené zdraví v nemocné společnosti ((Přítomnost, 4/2021)
že vláda jde naprosto mylnou cestou při eliminaci covidu-19. Už od prvního grafu, který někdy v září unikl do Echa 24, bylo jasné, že se virus šíří hlavně na pracovištích (39 %), ne ve školách (5 % základní, 2 % střední a 2 % vysoké), nikoliv ze zahraničí (2 %) ani ze sportu (1 %) či kultury (1 %). Přesto byly v podstatě uzavřeny hranice, školy, kultura a sportoviště. Naopak ve firmách se to nechalo bez jakékoliv redukce běžet, až teprve nedávno byla stanovena povinnost testování, ovšem hned bylo hlášeno, že na to není dostatek testů. Podle nových informací je také zřejmé, že uzavřené okresy nic neřeší, efektivita tohoto opatření je mizivá.
...
... je načase vnímat téma zdraví v jeho celostním (holistickém) pojetí. Zdraví je z hlediska psychosomatiky provázané s fyzickým i duševním rozpoložením. Člověk, který sportuje, žije plným sociálním a kulturním životem a je naplněn zážitky, má prokazatelně vyšší imunitu, než člověk, který jen chodí do práce a pak na gauči sleduje jobovky z televize, který přichází o svoje úspory a děsí se, z čeho zaplatí nájem (aniž by to mohl nějak ovlivnit). Nebo člověk, který je ovládán strachem – nejen z onemocnění, ale třeba i z očkování a také z toho, co bude, když se očkovat nechce.
...
Před 100 lety ve světě řádila španělská chřipka. Zvláštní na ní bylo, že byla smrtelná především pro lidi v plné síle, zejména mezi 18 a 40 lety. Ale opravdu v plné síle? Španělská chřipka se rozšířila na konci první světové války, války, která se nehýbala z místa a která se zejména vojákům jevila totálně nesmyslnou. Boj o pár stovek metrů území, dělostřelecká příprava, útok na bodáky, obsazení zákopu o 100 metrů dál, druhý den totéž, ale z opačné strany. Ne náhodou byla generace mužů, kteří to zažili, spisovateli nazvána „ztracenou generací“. I ti, co se vrátili, už obvykle nedokázali žít předešlý normální život, trpěli posttraumatickou stresovou poruchou, navracejícími se děsy a ztrátou smyslu života. K tomu přidejme strach, ale i špatnou stravu, prochladnutí, nevyspání… Teoreticky z hlediska věku sice v plné síle, z hlediska psychosomatiky však naprosto bez imunity, bez „šťávy“. Ideální terč pro patogen, který je „dorazí“.
Současnými opatřeními i my přicházíme o „šťávu“, celá společnost se postupně stává „ztracenou generací“, a tedy ideálním adeptem na horší až fatální průběh covidu.
David Bartoň- Hitler nebyl horší, jen prohrál s rudými fašisty (Přítomnost, 4/2021)
...připomínám pravdivý výrok Peroutky, který má s prezidentem nevyřízené účty: „Pod heslem boje proti fašismu (…) byl poražen ten fašismus, který sám sebe nazýval fašismem. (…) nebyl odstraněn fašismus, který sám sebe fašismem nenazývá.“
Trpce to konstatoval vězeň německých fašistů F. P. na adresu dvou vítězů – imperialistických bolševických režimů – Stalinovy SSSR, Maova teroru v Číně… Oba fašismy dodnes vládnou půlce světa.
...
Kdyby Hitler neprohrál válku (sugeruje R. Harris), na Západě by fašistická normalizace postupovala podobně „soft“ jako v dnešní Číně nebo impériu Rusů. Už ne popravy, ale mizení lidí a permanentní sledování a šikana.
...
...fašismus nebyl poražen na jaře 1945, ale žije v gestech, tvářích a srdcích dnešních nacionálkomunistů a jejich byrokraticko-represivních chapadel dál. Vypadají stále stejně, neskrývají svou hrubost a buranství.
Není jedno, jestli nazval, nebo nenazval kdysi Peroutka Hitlera gentlemanem, ale to už je dávno. Ještě mnohem víc není jedno, jestli si dnes někdo dovoluje nazvat gentlemanem Lenina, Stalina, Maa…
Je však naprosto zásadní, kdo nazývá gentlemanem Putina, Sia a jiné vítězné fašistické zrůdy dneška....
Lubomír Martínek: Vakcína nemá ideologii, ale má výrobce (Přítomnost, 4/2021)
Když někdo tak cílevědomě pracuje na své špatné reputaci jako Rusko a Čína, pak je možné jim pogratulovat k úspěchu alespoň na tomto poli. Rusko už nejméně sto let vynakládá veškeré své síly, aby protivníky přesvědčilo, že rozumí pouze jazyku síly. Velkorysost, ohleduplnost, štědrost jsou pro jeho obyvatele známkami slabosti. Jeho představitelům nelze věřit, ani co by se nehet vešlo i v případě, když víme, odkud vane vítr chlazený věčně zmrzlým permafrostem. Číně se pro změnu podařilo vnutit zbytku světa systematické ničení kultury pod pojem „kulturní revoluce“.
Pokud jde o Čínu, přímé zkušenosti chybí, země je příliš vzdálená, z její starobylé kultury nelze vyvozovat, jak se její představitelé zachovají. Jaké cíle sledují, nevíme, k jakým prostředkům sáhnou, se můžeme jen dohadovat, není však tajemstvím, k jakému učení se hlásí. Nelze stanovit, jestli v importované marxleninské učení skutečně věří, nebo zda se jedná o válečnou lest sloužící národnějším cílům.
Proč platit 198 milionů, když může stát dát i miliardu?
Akce jménem ČD Telematika má své pokračování. Byly časy, kdy České dráhy mohly v roce 2014 dokoupit zbývajících 29,4 % akcií této firmy – jež je majitelem největší sítě optických datových kabelů v Česku – za necelých 200 milionů korun. Jenže to nějak nevyšlo. Okolnosti nasvědčují, že si to nepřál jistý Jaroslav Faltýnek… Akcie proto koupila od podnikatele Davida Knopa-Kostky (který akcie Českým drahám marně nabízel) nejprve firma Dial Telecom, od ní pak firma Unicapital olomouckého miliardáře Pavĺa Hubáčka (a Faltýnkova dobrého známého), aby je v květnu 2018 prodal PPF. Od ní si je teď zhruba za miliardu chce koupit Správa železnic. Kruh se uzavírá, stát podojen, spokojeni jsou všichni, až na daňového poplatníka, který si ale takových drobných ani nevšimne…
Petr Pavel v rozhovoru o Dukovanech připomíná Putinův citát: Energetika se stala zbraní(Forum24, 4/2021)
Rusko má ve své strategické bezpečnostní teorii i praxi princip nazvaný ‚eskalací k deeskalaci‘. Jeho použitím může Rusko v čase podle své volby nejprve vyhrotit situaci, samozřejmě s odkazem na nepřátelské kroky protivníka, vyvolat obavy z možného konfliktu, donutit protějšky odkrýt karty a následně postupným uvolněním nejen získat mnohem více, než by bylo jinak možné, ale zároveň s využitím cílené informační kampaně vytvořit dojem konstruktivního mírotvorce. Myslím, že jsme v přímém přenosu svědky uplatňování tohoto principu.
1. O tom, jak Putin zkrotil miliardáře
Vladimír Putin Oliveru Stoneovi: „Zrušili jsme schémata, s jejichž pomocí byla stvořena oligarchie…“ filmové záběry ukazují Berezovského a Chodorkovského … „a díky kterým se člověk stal přes noc miliardářem.“ Dále Putin říká: „Nemám takové bohatství, o kterém říkají“ … „je to všechno nesmysl. Kdyby to tak bylo, už by to bylo dávno známé.“ … „Nemyslím si, že to je velký štěstí. Peníze si s sebou do hrobu nevezmeš.“
Musíme začít u toho, že když se Putin dostal k moci, miliardáři v Rusku vůbec neexistovali. V roce 2000 uváděl seznam Forbes 322 miliardářů a mezi nimi nefiguroval ani jeden Rus. Zato v roce 2017 se seznam rozrostl na 2043 osob včetně 96 Rusů. Tři lidé ze seznamu ruských dolarových miliardářů – Gennadij Timchenko (4. místo), Kirill Šamalov (74. místo) a Jurij Kovalchuk (93. místo) – jsou Putinovi sousedi v chatařském družstvu Ozero, které bylo vytvořené v roce 1990. Kirill Šamalov je syn akcionáře družstva Nikolaje Šamalova a podle otevřených zdrojů je také manželem dcery Putina. Šamalova, Kovalchuka a bratry Rotenbergovy (společne s Putinem se věnují džudu) obvinili z toho, že měli přístup k státním zakázkám bez soutěže (tedy opravdu „se stávali miliardáři přes noc“).
Jasný válečný zločin
Násilné akce státu namířené proti civilistům jiného státu je tedy bez jakýchkoli pochyb možno charakterizovat jako válečný zločin, který je trestný ve všech zemích světa. Aktéři tohoto násilí tak nemusí být potrestání pouze speciálně zřízenými mezinárodními tribunály, ale jakýmkoli národním soudem.
Pokud tedy existuje podezření, že za výbuchem muničního skladu stojí jiný stát, je vyšetřování tohoto činu jako obecného ohrožení zcela nepřípadné. V našem trestním zákoníku máme definován trestný čin agrese, kterého se dopustí ten, kdo „v postavení, které mu umožňuje vykonávat kontrolu nad některým státem nebo řídit jeho politické anebo vojenské akce, v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva provede útočný čin, který spočívá v použití ozbrojené síly proti svrchovanosti jiného státu nebo v použití ozbrojené síly způsobem neslučitelným s Chartou Organizace spojených národů“.
Vzhledem k tomu, že Rusko proti České republice nevede válku v souladu s Chartou OSN, a vzhledem k tomu, že útok ve Vrběticích byl namířen i proti civilistům, jsou v případě, že za ním skutečně stojí ruští agenti plnící státní zakázku, debaty o tom, zda se jedná o akt státního terorismu zbytečné. Jedná se o válečný zločin.
Co dělat, aby naše demokracie nezůstala bezzubá? (Forum24, 4/2021)
Nedávný výzkum bezpečnostního centra Evropské hodnoty ukázal, že mezi závažnými hrozbami spojenými s Ruskem je zpravodajskými službami všech evropských zemí uváděno kupování si politických, ekonomických či intelektuálních elit. Tedy fenomén, který lze nazvat „strategickou korupcí“. Korupce není ničím novým. Z hlediska odolnosti státu je ale důležité rozeznat, kdy již nabývá charakteru národního ohrožení.
Vyžaduje to synergický přístup různých složek státního aparátu. Takový systém uplatňují v Estonsku. Boj s korupcí je zde pojímán prizmatem národní bezpečnosti. Estoncům je zřejmé, že korupci využívají Rusové. Proto je nastavena jasná hranice, do které se korupčním jednáním zabývají „běžné“ policejní složky a nad kterou už jde o záležitost civilních i vojenských zpravodajských služeb. Při stíhání korupce lze v Estonsku využívat za striktně daných pravidel i policejní provokace. Stejně tak je tomu i v Polsku. Nikoliv ovšem v Česku.
Kapesní příručka, jak balamutit jako ministr (Neovlivní,3/2021)
Vypadá to, že z ministrů se stali přeborníci v blábolení. Jenže to je omyl. Dokládáme, že jde o promyšlenou strategii.
... reakce mluvčího ve skutečnosti nepřináší odpověď na položenou otázku. „Ano“ neznamená tak úplně ano, natož jasný souhlas. Něco jsem udělal, nelze ve světě babiŠlovníku překládat, jako že se to vážně stalo. Plánovat ještě neznamená, že plán opravdu vznikne.
Fakta vypadají naprosto reálně, avšak čísla jsou smyšlená. Popis osobních zážitků s konkrétními lidmi působí neuvěřitelně živě, jen se ty příběhy bohužel takto nestaly.
Tvrzení zkrátka často není tím, čím se nepozornému posluchači zdá být. V odpovědích se skrývá řada podprahových významů. Člověk si jich ani nevšimne, protože mu v konverzaci nepřijdou podstatné.
„Já vnímám, že to může být obrovský problém, a chceme se tím určitě nějak zabývat při nejbližší příležitosti, takže budu navrhovat, abychom na vládě naplánovali schůzky s experty, na kterých se to musí z jejich strany nějak řešit, jakmile na tom bude shoda.“
Igor Zahradníček: Triviální RIA a vládní RIP (Babylonrevue,3/2021)
... vláda popřela všechna pravidla triviálního procesu, který se jmenuje RIA – Regulatory Impact Assessment, je doporučovaný OECD a navržen ve své jednoduchosti tak, aby jeho použití významně zvyšovalo šanci na úspěch. A překvapím vás, vy ho při výměně sifonu používáte taky. Sestává z těchto jednoduchých zásad:
- Začni proces od začátku
- Jasně definuj problém a následně i cíl jeho odstranění, včetně toho, jak a kdy budeš úspěch splnění cíle měřit a vyhodnocovat
- Identifikuj a vyhodnoť všechna možná alternativní řešení
- Snaž se posoudit všechny potenciální náklady a benefity, přímé i nepřímé
- Založ maximum vývodů na všech dostupných důkazech a vědeckých poznatcích
- Zapoj při návrhu řešení všechny zúčastněné strany
- Pečlivě vyhodnoť a jasně komunikuj výsledky.
Přijde vám to triviální? Ano. Vzpomenete si však, kdy k dodržení tohoto procesu, resp. naplnění opravdového smyslu těchto zásad, došlo? Jsme svědky nekonečných hádek, či dokonce kulturních válek o tom, jestli má být maturitní zkouška nebo ne, jestli se má zrušit superhrubá mzda, jestli potřebujeme nové bloky jaderných elektráren, jestli mají být školy během pandemie zavřené, atd., atp. U většiny sporů ale vůbec nevíme, co je vlastně cílem změny či její blokace! A slyšeli jste někdy o různých variantách řešení a o srovnání jejich benefitů a nákladů? Nebo o tom, co nakonec přijatý zákon po implementaci přinesl, dobrého i zlého?
Přitom už ta první chyba, tedy neschopnost na začátku definovat problém a cíl změny, která problém řeší, odsuzuje všechny další kroky k nezdaru, kdy výsledek s celkovým pozitivním dopadem je pouhou šťastnou náhodou. Navíc hledání shody uvnitř koalice nebo i s opozicí při definování problému, před tím než se pustíte do jeho řešení, usnadňuje a zkvalitňuje vše, co následuje. Diskuse a hledání shody o cílech a řešeních je pak věcnější, a šance na úspěch dlouhodobějších projektů vyšší....
aaaaaaaa (6/2021)
xxxxxx